Hlasovat pro Kláru můžete pod pořadovým číslem 1
Hlasování probíhá od 25. 9. do 5. 10. 2024 a z jednoho e-mailu se započítává jeden platný hlas.
Webové stránky: www.klarabila.cz
Obor podnikání: šperkařství
PODNIKATELSKÝ PŘÍBĚH
Co byl Váš důvod pro vstup do podnikání?
S dětmi jsem začala psát články pro Ženy s.r.o. a kolegyně mě přemluvily, ať dám své šperky, které jsem do té doby dělala jen pro kamarády, do katalogu Žen s.r.o. Tak se rozeběhl celý proces. Objevila mě modistka Libka Safr a vytvořila jsem pro ni letní kolekci šperků. Tím jsem se dostala do světa designu. Vyhrála jsem soutěž Podnikavá Žena Roku 2018 a začala jsem být vidět…Poté mě zkontaktovala třeba Lída Rašilovová, abych pro ni a Sašu Rašilova navrhla a vyrobila snubní prsteny. To byla velká čest a krásná zkušenost s úžasnými lidmi. Měla jsem možnost vytvářet šperky i pro různé filmové a módní projekty. Nyní se řemeslu věnuji 13 let.
Jaké momenty byly pro Vás nejtěžší a jakých úspěchů si nejvíce vážíte?
V oboru jsem udělala spoustu chyb, které byly způsobené neznalostí v oboru. Třeba jsem po letování dala šperk s diamantem zchladit, tudíž prasknul a musela jsem koupit nový. Nebo to, že kyselina sírová, kterou používáme ke zbavení oxidace po letování, se nesmí ředit vodou. Musíte kyselinu lít do vody. V opačném případě kyselina vystříkne a poleptá vás. To jsou věci, které vás naučí jen v učebním oboru. Já mám Filosofickou fakultu, University Karlovy. Tam se takové věci neučí. Dostala jsem několik velmi zajímavých nabídek. Například se podílet na doplňcích pro nově vznikající luxusní oděvní značku. Nebo vytvářet sexuální šperky pro jednu společnost. Chtěla bych vyrábět i bižuterii z obecného kovu, která bude dostupná každému. V hlavě mám další nové kolekce, které chci dotáhnout a také mě vyzvalo několik světových fashion organizací k účasti na jejich mezinárodních projektech a design soutěžích. Tak uvidíme, kam mě osud zanese….
Jakých chyb byste se nyní již vyvarovala a co byste rozhodně ve svém podnikání neměnila a všem doporučila?
V oboru jsem udělala spoustu chyb, které byly způsobené neznalostí v oboru, jak jsem zmiňovala výše. Nikdy bych si nedokázala představit, že se budu živit uměním, vždy jsem dělala managerské funkce. Vše jsem se naučila sama a také díky kamarádům zlatníkům, kteří mě pustili k sobě do dílen a já jsem jim mohla koukat pod ruce. Taky jsem pracovala pro jednu zlatnici a dělala pro ni základní práce, jako je broušení a leštění. Každý večer, když jsem uspala děti, jsem se učila. Metodou pokus, omyl. Jsem pyšná na to, že bez umělecké a řemeslné školy nebo UMPRUM, jsem se dokázala vlastní pílí dostat mezi nejznámější české šperkaře. A to až ve 30ti letech.
Comentarios